Jdi na obsah Jdi na menu
 


Karlovy Vary - Loket

10. 1. 2008
Karlovy Vary - Loket

Naším výchozím bodem je krajské , ale hlavně lázeňské město Karlovy Vary.

ObrazekObrazekObrazek

 

Karlovy Vary. Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký. Rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů. Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina. Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste. Hlavními památkami jsou kolonády( v Mlýnské kolonádě se točil film Vrchní prchni), lázeňské budovy , Vřídlo a podzemí, kostel svaté Máři Magdalény a pravoslavný sv. Petra a Pavla.

Rozhledna se nachází  v jihovýchodní části města kousek od Hůrek.


ObrazekObrazek

 

Goethova vyhlídka. Další stavba, pod kterou je podepsané stavitelské duo Fellner a Helmer (1889). Do okolí se můžete rozhlédnout po tom, co zvládnete 165 schodů a vystoupáte do výšky 34 m.

Tři kříže jsou od Goethovy vyhlídky vzdáleny 2 kilometry po Gogolově stezce.

ObrazekObrazek


Tři kříže.Kříže tu byly vztyčeny jako symbol úspěšné rekatolizace města a jeho okolí (po roce 1620). Pověst však praví, že symbolizují smrt tří bratrů, kteří zemřeli násilnou smrtí.

Pokud pojedete lanovkou na Dianu vystupte na mezistanici a dostanete se k Jelenímu skoku. ( lanovka je nedaleko hotelu Pupp)

Obrazek


Jelení skok. Z jiné perspektivy se můžete na město podívat právě odtud. Socha kamzíka stojícího na skále a hledícího na město patří ke Karlovým Varům stejně jako minerální voda, lázeňské oplatky a Becherovka.

Pokud jste tedy vystoupili v mezistanici Jelení skok, pokračujte dále po schodech nahoru.


Obrazek


Rozhledna Diana. Věž z roku 1914 najdete na Výšině přátelství nad Grand hotelem Pupp. Dostanete se k ní pěšky po lesních stezkách nebo lanovkou. Jízda lanovkou trvá přibližně 3 minuty. Na ochoz, do výšky 25 m, vyjedete buď výtahem, nebo protáhnete nohy na 150 schodech. Kam vaše oko dohlédne, můžete vyzkoušet denně kromě ledna. Za krásného počasí je údajně vidět až do vzdálenosti 70 km.

Vyhlídka se nachází kousek od rozhledny Diana. Vydejte se po žluté jakoby k Poštovnímu Dvoru a dojdete až k vyhlídce.


Obrazek


Vyhlídka Karla IV. Krásná pseudogotická věž pochází z roku 1877. Jediné co musíte udělat, než se rozhlédnete do krajiny, je pokořit 79 schodů. Na rozhlednu je neomezený přístup.

 

Další čtyři místa se nachází přímo ve městě.



ObrazekObrazek


Zámecká věž. Nalézá se nad Zámeckou kolonádou. Původní gotická stavba pocházela z období kolem roku 1358 a byla postavena na příkaz Karla IV. Při zničujícím požáru v roce 1604 budova shořela.Rekonstrukce v barokním stylu se dočkala už jen věž, ze které byli vítáni významní lázeňští hosté.

Obrazek

Krajské muzeum. Hlavní výstavní prostory Krajského muzea Karlovy Vary v pozdně empírové budově bývalého okresního hejtmanství se stálými expozicemi se zaměřením na přírodu a historický vývoj Karlovarska - charakteristickou flóru a faunu, ukázky mineralogického bohatství, archeologické nálezy, osídlení regionu, počátky měst a hornické činnosti v kraji, plastiky, část jáchymovské knihovny, dějiny a rozvoj lázeňského města, karlovarská řemesla, produkci karlovarských porcelánek a sklárny Moser. Muzeum pořádá i krátkodobé výstavy z vlastních fondů i ze sbírek, zapůjčených jinými muzei.

Obrazek


Muzeum Zlatý klíč. Muzeum umístěné v jednom z nejstarších karlovarských barokních domů, který byl v 19. století přestavěn a svou dnešní podobu získal v 60. letech 20. století; budova sloužila jako penzion pro lázeňské hosty (mj. K. Marx, S. Freud). Nyní stálá expozice obrazů vídeňského malíře Wilhelma Gauseho (1853 – 1916) a pravidelné krátkodobé výstavy. Obrazy zachycují jedinečnou a neopakovatelnou atmosféru Karlových Varů na sklonku 19. století.

Obrazek


 

 

Jan Becher muzeum. Muzeum světoznámé karlovarské Becherovky návštěvníkům představuje unikátní dobové exponáty o rodině Becherů a jejich likéru, seznamuje s jeho výrobou a vývojem, s vývojem designu láhve a reklamních předmětů a s mezinárodními oceněními, které Becherovka získala. Zajímavostí je jistě i dokumentace pokusů o výrobu falzifikátů známého nápoje. Součástí prohlídky je i návštěva historických sklepů a ochutnávka nápojů.

 

 

Sklářské muzeum se nachází v části Dvory při cestě do Lokti.

Obrazek


Muzeum Moser. Muzeum dokumentuje historický vývoj sklárny Moser od roku 1857, kdy byla Ludwigem Moserem (1833 - 1916) založena, po současnost. Sklárna byla a je celosvětově známá foukaným, ručně broušeným, rytým a malovaným bezolovnatým sklem špičkové kvality (luxusní nápojové a dekorativní sklo, obří číše, aj.). Ve sklářské huti ukázky výroby.

Z Karlových Varů pojedeme po silnici č.6 a z ní sjedeme u obce Loučky. Máte dva způsob cesty, takže nezabloudíte. Buď v Novém Sedle zabočit vlevo, nebo jak sjedeme, dát se vpravo a poté vpravo. U města se dáme doleva do města.

Obrazek Obrazek

Město Loket. Město vzniklo ve 13. Století společně s hradem, je posazené na skalnatém ostrohu obtékaném ze tří stran řekou Ohří. Loket je znám především jako historické město. Městská památková rezervace byla vyhlášena v roce 1979. Dominantou města je středověký kamenný hrad. Z původních románských staveb se zachovala mimořádně cenná slovanská rotunda. Dalšími významnými památkami je zejména raně barokní budova městské radnice, barokní chrám sv. Václava, sloup sv. Trojice, barokní kaple sv. Anny. K městské památkové rezervaci také patří staré měšťanské domy s gotickými jádry. Do dnešních dob se dochovaly také pozůstatky městského opevnění, Robičská věž a hranolová věž při vstupu do města.

Obrazek


Hrad Loket. Hrad na vysoké ostrožně nad řekou Ohří byl založen na konci 12. století k ochraně obchodní stezky z Prahy do Německa a později se stal správním střediskem kolonizovaného pohraničního území. mezi Čechami a Chebskem. Patřil mezi královské hrady; Jan Lucemburský tu v první polovině 14. století uvěznil svého syna Karla IV. Za doby vlády Václava IV. byl hrad přestavěn do podoby, kterou si udržel do současnosti. V 15. století získávají Loket nejprve do zástavy, a později do vlastnictví (1473), Šlikové. Během třicetileté války byl dobyt (1621) nejprve generálem Tillym a později (1631) získán nazpět císařskými vojsky Albrechta z Valdštejna. V roce 1663 byl zařazen mezi pohraniční pevnosti a proběhly zde úpravy opevnění. Od přelomu 18. a 19. století se hledalo pro neobývaný hrad nové využití; hrad od roku 1822 (do roku 1949) sloužil jako věznice a dnes je v majetku města. Expozice jsou věnovány historii hradu a města, hrdelnímu a útrpnému právu a Hornoslavkovskému porcelánu; součástí prohlídkového okruhu je návštěva slavnostního sálu, sálu s freskami, románské rotundy, vězeňské kobky, věže s vyhlídkou a interiéru historické městské lékárny.

Obrazek


Muzeum knížní vazby. Muzeum věnované knižní vazbě vzniklo v roce 2001 a bylo nejprve umístěno v Černé věži; v roce 2003 se přestěhovalo do přízemí raně barokní loketské radnice. Návštěvníci se zde mohou seznámit s historií vazby od doby románské po současnost nejen prostřednictvím obrazových reprodukcí, ale i díky ukázkám skutečných vazeb. Jedním z nejcennějších exponátů muzea je faksimile německé gotické řezané a tepané vazby z 15. století. Mezi ukázkami děl z 20. století je možné shlédnout knihy s vazbou koženou, pergamenovou, polokoženou, plátěnou a papírovou, pokrytou ručním nebo barevně upravovaným dekorativním papírem. Na závěr prohlídky mohou zájemci navštívit funkční knihařskou dílnu z přelomu 19. a 20. století.

Obrazek

Černá věž. Nad loketským náměstím, u přístupové cesty ke hradu, stojí kostel sv. Václava. První zmínky o této stavbě jsou již z roku 1240. Kostel postihlo několik požárů a tedy i několik rekonstrukcí. Kostel se proslavil tzv. loketskou varhanářskou školou. Loketský rodák Abraham Stark vytvořil varhany pro kostel P. Marie na Strahově, pro klášter Sedlec u Kutné Hory či klášter Zlatá Koruna.

Z Lokti se vrátíme po silnici č. 6 a u části Karlových Varů Hůrky ( nacházejí se kousek od letiště zabočíme ) . V ulici K letišti zahneme k hvězdárně.

Obrazek


Hvězdárna Karlovy Vary - Hůrky. Hvězdárna leží na okraji Karlových Varů v obci Hůrky. Kromě pozorování noční oblohy se ve hvězdárně pořádají různé přednášky a konají astrologické kroužky, tábory apod.


Praktické informace:

Goethova vyhlídka

Otevírací doba:

Dočasně uzavřena

Tři kříže

Otevírací doba: celoročně  Vstup: volný

Jelení skok

Otevírací doba: celoročně
Vstup: volný

Rozhledna Diana

Otevírací doba:

II., III., XI.,XII./Po-Ne/9.15 – 16.45
IV., V., X./Po-Ne/9.15 – 17.45  VI. – IX./Po – Ne/9.15 – 18.45

Vyhlídka Karla IV. 

Otevírací doba: celoročně Vstup : volný

Zámecká věž 

Otevírací doba: nepřístupno ( pouze exteriéry )

Krajské muzeum

Otevírací doba :

I. - XII. / St - Ne / 9.00 - 12.00, 13.00 - 17.00

Expozice:

1. okruh Expozice Karlovarska  Základní vstupné : 30 Snížené vstupné : 15  Rodinné vstupné : 55

Muzeum Zlatý klíč

Otevírací doba :

I. - XII. / St - Ne / 9.00 - 12.00, 13.00 - 17.00

Expozice:

1. okruh Karlovy Vary v 19. století na obrazech  Základní vstupné : 20
Snížené vstupné : 10  Rodinné vstupné : 25

Jan Becher muzeum

Otevírací doba :

I., II. / Po - So / 9.00 - 17.00
III. - XII. / Po - Ne / 9.00 - 17.00

Expozice:

1. okruh Vývoj a výroba Becherovky  Základní vstupné : 100
Snížené vstupné : 25  Rodinné vstupné : 200

Muzeum Moser

Otevírací doba :

muzeum: I. - XII. / Po - Pá / 9.00 - 13.00
sklářská huť: 1.3. - 25.7., 16.8. - 17.12. / Po - Pá / 9.00 - 13.00

Expozice:

1. okruh Muzeum Základní vstupné : zdarma    Snížené vstupné : zdarma

2. okruh Sklářská huť
Základní vstupné : 70 Kč   Snížené vstupné : 35 Kč

Hrad Loket

Otevírací doba :

I. - III., XI., XII. / Po - Ne / 9.00 - 16.00
IV. - X. / Po - Ne / 9.00 - 17.00

Expozice:

1. okruh Interiéry hradu , útrpné právo
Základní vstupné : 90  Snížené vstupné : 60/45

Muzeum knížní vazby

Otevírací doba :

V. - IX. / Po - Ne / 10.00 - 13.00, 14.00 - 18.00
X. - IV. / St - Ne / 10.00 - 13.00, 14.00 - 17.00

Expozice:

1. okruh Expozice knížní vazby  Základní vstupné : 30
Snížené vstupné : 15

Černá věž

Otevírací doba:  
I. – XII./Po-Ne/ 9.00 - 17.00

Expozice:

1.okruh Vyhlídka a galerie 

Hvězdárna Karlovy Vary

Otevírací doba a vstupné:

Viz stránka : www.astropatrola.cz

TZ :

ObrazekObrazekObrazek

ObrazekObrazek