Jdi na obsah Jdi na menu
 


Město Toužim–město a klášter Teplá–městečko Úterý–Bezdružice–tvrz Dolní Polžice–hrad Krasíkov–Konstantinovy lázně-hrad Gutštejn

18. 1. 2008

Město Toužim –  město a klášter Teplá – městečko Úterý – Bezdružice – tvrz Dolní Polžice – hrad Krasíkov – Konstantinovy lázně – hrad Gutštejn

Naším výchozím bodem je lázeňské město Karlovy Vary. Odtud pojedeme po silnici č.6 směr Praha. Až dojedeme k Bochovu. V Bochově odbočíme ( ze silnice č. 6 ) na silnici č. 198 směr Toužim. Po této silnici dojedeme až do Toužimi.

ObrazekObrazek


Město Toužim. Historické město leží na horním toku Střely – vzniklo kolem r. 1200 jako opevněné proboštství premonstrátů z Milevska. V r. 1429 uchvátil Toužim husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic. Byl založen hrad zvaný Janův. Jakoubkův syn se tady ubránil přesile vojsk pánů z Plavna. Obyvatelé nedalekého husitského městečka Útviny takové štěstí neměli a uchýlili se pod ochranu toužimského hradu, nové sídliště obehnali hradbami a v r. 1469 tak založili obec, na kterou z Útviny přenesli i městská práva. Vystřídala se tu řada šlechtických majitelů – a v letech 1490 – 1563 právě páni z Plavna, kteří přebudovali hrad a přistavěli renesanční zámek. V r. 1620 městečko vyhořelo,také několik následujících dalších požárů zničilo starší zástavbu. V 19. Stol. Dostala Toužim železniční spojení a tak se mohl rozvíjet i průmysl. Dnes je Toužim městskou památkovou zónou. V areálu Janova hradu připomínají sklepy původní proboštství, renesanční zámek byl barokně přestavěn. Na areál navazuje hospodářský dvůr se zbytky hradební zdi se střílnami z 15. Stol. Pozdně gotický kostel Narození P. Marie z doby kolem r. 1500 byl barokně přestavěn v letech 1738 – 42 a po požáru v r. 1778, na zahradě barokní jsou zbytky opevnění. Barokní hřbitovní kostel sv. Martina pochází z let 1752 – 56. Radnice čp. 35 na náměstí byla postavena v 19. Stol., mariánský sloup pochází z r. 1705. Zajímavé jsou i např.: některé měšťanské domy (čp. 43 s renesančním portálem). 

Z Toužimi pokračujeme po stejné silnici , tedy č. 198. Cestou projedeme obce Kosmová , Prachomety a Beranov až dojedeme do Teplé.

ObrazekObrazek


Město Teplá. Osada s tvrzí, zemskou bránou a celnicí na tehdejší hranici českého knížectví se poprvé připomíná v r. 1193 v souvislosti se založením nedalekého kláštera premonstrátů. Obyvatelé Teplé měli za úkol střežit bezpečnost českého státu a budovat opevnění. Osadou procházela zemská cesta od Chebu na Plzeň a Prahu. Po svém vzniku převzal ochranu zemské stezky právě klášter. Po definitivním připojení Chebska k Čechám v r. 1322 ztratila Teplá význam české brány a celnice. Původní české obyvatelstvo zkosila z velké části morová rána v letech 1380 – 1381, a postupně bylo nahrazeno německými osadníky. V r. 1385 se trhová ves dočkala povýšení na město, poddané tepelskému klášteru. Město ohrožovaly války a požáry, v 16. stol. se obyvatelé bouřili proti tepelské vrchnosti. Za třicetileté války tady plenila vojska obou válečných stran. V r. 1898 byla dokončena trať z Mariánských Lázní do Karlových Varů. Po Mnichovské dohodě se celý okres Teplá ocitl za celou českou hranicí. Dne 6.5. 1945 obsadila město americká armáda.Přes všechny útrapy válek a živelné pohromy se tu dochoval zajímavý soubor pamětihodností, proto je Teplá městskou památkovou zónou. Ve městě na svažitém náměstí stojí bývalá radnice čp. 1, patrový barokní objekt z 18. Stol., pod ní sloup Nejsv. Trojice z r. 1721. Kostel sv. Jiljí byl postaven v letech 1762 – 65 na místě starší gotické svatyně, ambity pocházejí z 19. stol. Stará renesanční škola byla zbudována již v r. 1574. Náměstí zdobí několik barokních domů ( např. čp. 147 a 276 ).

Z náměstí zahneme doleva ( směr Klášter ). Po této silnici dojedeme až k parkovišti u kláštera. ( držíme se pořád na hlavní )

ObrazekObrazek

Klášter Teplá .Klášter premonstrátů v Teplé založil kolem roku 1193 blahoslavený Hroznata (1160 -1217), který sem povolal řeholníky ze Strahovského kláštera. Z tohoto období pochází dochovaný opatský kostel Zvěstování Páně z let 1193 - 1232 s pozdější barokní výzdobou interiéru a s ostatky zakladatele Hroznaty. Od té doby procházel obdobími rozkvětu i úpadku; v roce 1278 byl klášter poprvé vypleněn. Husitskými válkami prošel bez úhony, ale roku 1467 se okolní šlechta jeho poničením pomstila opatovi za podporu Jiřího z Poděbrad. Ve druhé polovině 15. století se stabilizovalo klášterní hospodářství a došlo k obohacení knihovny a založení knihvazačské dílny. Velkou ránu pro klášter znamenala morová epidemie v roce 1549. V letech 1690 - 1721 byl na místě požárem zničených budov podle plánů Kryštofa Dienzenhofera postaven barokní konvent a prelatura, ve stejné době byl také barokně vyzdoben interiér kostela. Na konci 18. století tepelský opat vykoupil pozemky na místě dnešních Mariánských Lázní, které nechal od roku 1818 budovat. Poslední období rozkvětu zažil klášter na přelomu 19. a 20. století, kdy byla postavena nová novobarokní budova knihovny a muzea a došlo k rozsáhlým úpravám parku. Klášter oslabila pozemková reforma po vzniku Československa, nacistická okupace a zrušení kláštera v roce 1950, který do roku 1978 užívala československá armáda. V roce 1990 byl klášter s parkem vrácen řádu premonstrátů. Součástí pohlídky je klášterní knihovna s 100 tisíci svazky, mezi nimiž jsou mnohé vzácné rukopisy a prvotisky (např. Žlutický kancionál), výstava exponátů z klášterních muzejních sbírek (obrazy, sochy, porcelán, bohoslužebné textilie...) a část konventu.

Poté dále pokračujeme v cestě ( po silnici č. 210 ), projedeme obcemi Heřmanov a Beroun až dojedeme do Úterý. ( držíme se na hlavní) Sjedeme dolu na náměstí , kde zaparkujeme.

Obrazek


Městečko Úterý. O vzniku vesnice Úterý je známá pověst – podle ní osadu založili němečtí horníci (kteří byli povoláváni Přemyslovci, aby místní lidi učili řemeslům). Pověst říká, že jeden z horníků zabloudil v lesích okolo dnešního Úterý a protože už byl blouděním unavený, tak usnul. Zdál se mu sen o tom, že najde velké naleziště zlata. Když se vzbudil, uviděl havrana, který v zobáku držel zlatý prsten. Horník sledoval, kde havran prsten pustí. Na tom místě pak horník opravdu našel zlato. Z této pověsti je odvozen také znak Úterý – na něm je v červeném poli zobrazen kráčející havran se zlatým prstenem v zobáku a nad ním je paroží s hraběcí korunou. První skutečná písemná zmínka pochází z roku 1233. Ve skutečnosti bylo Úterý založeno Slovanským obyvatelstvem, kteří zde koncem 11. století dolovali. Kolem roku 1100 prý osadu navštívil kníže Vladislav I. a okolní nádherná příroda ho natolik okouzlila, že na místě dnešního úterského kostela nechal postavit opevněný lovecký zámeček, ve kterém umístil vojenskou posádku na ochranu místních horníků. Později byl však zámeček zbourán a na jeho místě postaven kostel  .

Vrátíme se zpět nad městečko  a místo toho , nezahneme vpravo na Beroun , ale pojedeme rovně směr Bezdružice. Na rozcestí před obcí Křivce zahneme vlevo až dojedeme do Bezdružic.

ObrazekObrazek

Zámek Bezdružice . Nad bezdružickým náměstím září rekonstruovaný zámek, který byl vybudován v 16. století na místě původní gotické tvrze. Renesanční objekt získal svou současnou pozdně barokní podobu během přestavby v letech 1772 - 1776. Před obnovou sloužil zámek jako rekreační středisko pražského ČKD. V současnosti je v gotické části hradu umístěna expozice věnovaná skladateli, cestovateli a politikovi Kryštofu Harantovi z Polžic a Bezdružic (1564 - 1621). Zřejmě největší zajímavostí je holandský tkaný gobelín o velikosti 275 x 470 cm, umístěný v tzv. Rytířském sále zámku. Byl vyroben podle vzoru jednoho z 12 gobelínů, tkaných pro arcivévodu, pozdějšího císaře Maxmiliána II (1527-1576), umístěných v Louvru a nazvaných "Maxmiliánův hon". Na zámku je i Muzeum tvorby předních českých sklářských umělců - zakladatelů světové slávy české skleněné plastiky. Pozoruhodná je prodejní galerie sklářského umění.

Z Bezdružic náměstí pokračujeme dál v cestě. Projedeme okolo zámku. Až bude rozcestí Zahneme vlevo a projedeme okolo nádraží. U obce Čeliv zahneme vlevo na vedlejší silničku do malé obce Dolní Polžice.

Obrazek


Tvrz Dolní Polžice. Ve 14. a 15. století zde stávala tvrz Harantů z Polžic. Zachovalo se  jen čtvercové tvrziště s příkopem na okraji obce. Z rodu majitelů pocházel i spisovatel, cestovatel a diplomat Kryštof Harant.

Vrátíme se na rozcestí a zahneme vlevo na Kokašice a v Kokašicích zahneme opět vlevo na silnici č.201 směr Planá . U dvora pod hradem zahneme vlevo na silničku, po které dojedeme na malé parkoviště. Odtud je to k hradu pěšky asi 1 kilometr.


ObrazekObrazek

Hrad Krasíkov. Hrad Krasíkov byl postaven ve 13. století. V roce 1287 již patřil Švamberkům. Roku 1421 sídlo dobyl Jan Žižka a zajal zde svého úhlavního nepřítele Bohuslava ze Švamberka. Roku 1443 hrad vyhořel a v období 1528 - 1532 byl znovu obnoven, nově opevněn a rozšířen. V roce 1644 ale opět vyhořel. Na konci 30leté války zde ještě bojovala švédská a císařská vojska. Od té doby již zůstal zříceninou, pouze hradní kaple byla roku 1652 obnovena a nově zasvěcena sv. Máří Magdaléně (kostel je vedle zříceniny).

Z parkoviště pod hradem se vrátíme ke dvoru a zde zahneme doprava na silnici č.201 směr Konstantinovy Lázně. Cestou projedeme Kokašice.

ObrazekObrazek

 

Konstantinovy  Lázně. Historie Kontantinových Lázní se začíná psát v 16. století, kdy jsou známy první zmínky o místě s názvem Smerdaken, na Smraďáku nebo později  Am Stinker. Jde o místo západně od Nové Vsi, kam se chodili místní sedláci osvěžovat a mnozí poznali i léčivé účinky podivně zbarvené a páchnoucí vody. Zájem o využití sirného pramene projevil okolo roku 1790 kníže Konstantin Dominik Löwenstein, který se marně snažil nalézt v blízkosti použitelné nerosty. Po neúspěchu při hledání si však nechal u znalců minerálních vod posoudit vzorky vody z pramene a na základě jejich dobrozdání chtěl vykoupit pozemky a založit zde lázně. Pozemky však vlastnili sedláci z Nové Vsi, kteří v roce 1803 vystavěli u pramene malou dřevěnou boudu a mezi léty 1812 -1819 vybudovali patrovou budovu s mansardovou střechou, která disponovala 22 pokoji, jídelnou a pěti lázeňskými kabinami. Později tato budova dostala název Staré Lázně. Pozemky s lázněmi odkoupil od novoveských sedláků až Konstantinův syn Karel Löwenstein. Dříve se zde léčila padoucnice, revmatismus a chudokrevnost. Rozvoj lázní ovlivnilo v roce 1901 zavedení vlaku Pňovany – Bezdružice. To bylo popudem k velké stavební a investiční činnosti.V roce 1924 se Konstantinovy Lázně staly samostatnou obcí, položenou na vlastním katastrálním území, a v roce 1928 byly úředně uznány za lázeňské léčebné místo.

Projedeme Konstantinovy Lázně a před Dlouhým Hradištěm zahneme vpravo směr Cebiv. Až přijedeme na křižovatku. Na křižovatce se dáme vlevo na obec Šipín. V levotočivé zatačce se dáme vpravo ke dvoru. Odtud pěšky necelých 500 metrů.

ObrazekObrazek

Hrad Gutštejn. Zřícenina hradu Gutštejn se nachází asi 5 km od Konstantinových Lázní. Gotický hrad pochází ze 13. století, byl postaven Dětřichem I. z Krasovic. Hrad byl po dlouhá léta majetkem pánů z Gutštejna, kteří patřili mezi nejstarší šlechtické rody. Roku 1421 byl Gutštejn obléhán husity. Kolem roku 1550 byl hrad prodán Hansi Elbogenerovi z Bezdružic od té doby hrad pustl. Hradu dominuje 20 m vysoká věž se zaoblenými rohy. Vstupní portál v patře věže umožňoval přímý vstup z přilehlého paláce, další palác byl na protilehlé straně. Dochovaly se zbytky obou paláců i zříceniny obvodové hradby.

Praktické informace:

Hrad a zámek Toužim

Otevírací doba:

Nepřístupno/ pouze exteriéry

Klášter Teplá

Otevírací doba :

II. - IV., X. - XII. / Po - So / 9.00 - 11.20, 11.50 - 15.30, Ne / 11.00 - 15.30
V. - IX. / Po - So / 9.00 - 11.20, 11.50 - 17.00, Ne / 11.00 - 17.00

Expozice:

1.okruh Interiéry kláštera 
Základní vstupné : 100 Kč
Snížené vstupné : 70 Kč

Zámek Bezdružice

Otevírací doba :

I. - XII. / St - Ne / 10.00 - 17.00

Expozice:

1. okruh Muzeum skla , expozice Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic a rytířský sál  

Základní vstupné : 90 
Snížené vstupné : 45
Rodinné vstupné : 180

Tvrz Dolní Polžice (tvrziště)

Otevírací doba:

Celoročně / vstup volný

Hrad Krasíkov

Otevírací doba:

Celoročně / vstup volný

Hrad Gutštejn

Otevírací doba :

Celoročně / vstup volný

TZ :

ObrazekObrazekObrazek

ObrazekObrazekObrazek

ObrazekObrazekObrazek