Jdi na obsah Jdi na menu
 


Národní muzeum – Václavské náměstí – Jindřišská věž – Muzeum hlavního města Prahy

14. 1. 2008

Národní muzeum – Václavské náměstí – Jindřišská věž – Muzeum hlavního města Prahy

Pokud přijedete do Prahy autem, zaparkujte ho blízko Václavského náměstí nebo blízko Hlavního nádraží, nejlépe na hlídaném parkovišti. Našim výchozím bodem je Václavské náměstí, v jehož horní části stojí Národní muzeum.

Obrazek

Národní muzeum. O Národním muzeu bychom mohli napsat romány, takže jenom krátce z historie. Vpravdě národní instituce je dnes největším muzeem u nás, symbolem české kultury, vědy a vzdělanosti. Založeno bylo 15.dubna 1818 jako soukromý vědecký ústav z iniciativy dvou českých aristokratů Kašpara Maria hraběte Šternberka (1761 – 1838) a Františka Antonína hraběte Kolovrata-Libštejnského (1778-1861), tehdy ještě pod jménem Společnost vlasteneckého musea v Čechách. V r. 1854 se již používal název Museum Království českého. Muzeum se stalo významným střediskem národního obrození, jeho význam umocňovala i plejáda vynikajících osobností, střídajících se v jeho vedení ( Josef Dobrovský, František Palacký, Václav Hanka, Jan Svatopluk Presl, Pavel Josef Šafářík aj. ). Od r. 1827 byl vydáván i časopis. Skromný sbírkový fond byl zprvu umístěn v klášteře u kostela sv. Jakuba na Starém Městě pražském, již po roce se ale stěhoval do Šternberského paláce na Hradčanech. Pak pomohli čeští stavové – na svém zasedání v dubnu 1845 se rozhodli zakoupit palác hraběte Jana Nostice v ulici Na Příkopě a navíc poskytli muzejnímu výboru 25 000 zlatých na přizpůsobení interiérů paláce na muzejní účely. Místa bylo pořád málo, zvláště když se díky mnoha odkazům rychle rozrůstala muzejní knihovna. Stále častěji se mluvilo o vybudování vlastní důstojné budovy. Muzejní výbor nejprve požadoval po pražské obci přenechání pozemků na Karlově náměstí,poté , co bylo jasné, že se budou bourat městské hradby, zvítězil návrh dr. Františka Ladislava Riegera získat pevnostní pozemky za bývalou Koňskou bránou, zlikvidovanou v r. 1876, v horní části Václavského náměstí. Byla vypsána soutěž, ve které se sešlo 27 návrhů. Z ní vyšel vítězně projekt architekta Josefa Schulze (1840-1917). Monumentální renesanční budova pak byla zbudována pod vedením architekta Čeňka Gregora (1847-1917) v letech 1885 – 90. Stavba stála bez vnitřního vybavení 2 miliony zlatých. Na výzdobě se podíleli nejpřednější výtvarníci. Nejvýznamnějším prostorem muzea je Panteon – národní svatyně, na půdorysu čtverce o rozloze 400 m2, zdobená sochami bustami význačných synů a dcer českého národa. Panteon je vyložen leštěným mramorem v pěti druzích. Sloupy jsou ze žuly, syenitu a kararského mramoru. Zakloňme trochu hlavu – ve velkých lunetách nad balkony spatříme čtyři výjevy z českých dějin: Povolání Přemysla k vládě a Svatý Metoděj končí svůj překlad bible do slovanského jazyka jsou dílem Františka Ženíška, další dva, Karel IV. zakládá pražskou univerzitu roku 1348 a Jan Amos Komenský předkládá roku 1657 svá díla městské radě v Amsterodamu, jsou od Václava Brožíka. Výzdobu doplňují alegorické postavy Umění, Inspirace, Pokroku a Vědy od Vojtěcha Hynaise. Na fasádě jsou zlacené mramorové desky se jmény vynikajících osobností české vědy a umění. Velký spor se v této souvislosti rozpoutal o jméno Mistra Jana Husa. Kníže Karel Schwarzenberk dokonce na zasedání sněmu království českého prohlásil, že husité a táborité byli jen „tlupou lupičů a žhářů“. Byl z toho notný poprask a Husovo jméno se na muzejním průčelí nakonec objevilo. Nová budova Národního muzea byla slavnostně otevřena 18. května 1891, v roce konání Zemské jubilejní výstavy. Tehdejší tisk položil otázku, zda se vůbec sbírkami podaří takovou budovu zaplnit – délka průčelí je 104m, šířka objektu je 74 m a výška od vodní hladiny fontány po vrchol kupole 69 m. Odpověď daly již první roky po vzniku Československé republiky – sbírky rostly do nevídaných rozměrů. I proto byla v r. 1937 vypsána architektonická soutěž na druhou budovu Národního muzea v Praze, válečné události však tuto záležitost zhatily. Za druhé světové války byly nejcennější části sbírky evakuovány na bezpečná místa na českém venkově. Za květnové revoluce r.1945 byl střelami poškozen plášť budovy, na objekt byly shozeny dvě těžké letecké bomby – jedna zasáhla střední část poblíž hlavního schodiště a zničila kanceláře v prvním a druhém patře, druhá zlikvidovala protější nárožní dům ( později tam byl postaven Dům potravin ). Hlavní průčelí pak bylo ještě poškozeno ještě za srpnového vpádu vojsk Varšavské smlouvy v r. 1968. Nešťastným zásahem bylo postavení severojižní magistrály – nejfrekventovanější pražská komunikace tak oddělila Národní muzeum od Václavského náměstí a vytvořila z něj jakýsi ostrov v moři aut. Areál v horní části Václavského náměstí nepostačuje ani dnes, i proto je celá řada expozic rozmístěna po celé Praze. V této hlavní budově najdeme expozici mineralogickou, antropologickou, zoologickou , osteologickou a paleontologickou.

Dále půjdeme okolo sochy sv. Václava . V polovině náměstí, kde jezdí tramvaje zahneme vpravo do Jindřišské ulice , kde stojí Jindřišská věž.

Obrazek

 Jindřišská věž.Gotická věž vznikla v letech 1472 - 1476 jako samostatná zvonice kostela sv.Jindřicha a Kunhuty, který spravoval řád Křížovníků s červenou hvězdou. V období třicetileté války sloužila jako vojenská strážnice a v roce 1648 ji poškodili švědští dělostřelci. Své si užila i během pruského obléhání města v roce 1757. V roce 1801 se při vichřici zlomila její štíhlá gotická střecha. V letech 1876 - 1879 proběhla přestavba podle projektu arch. Josefa Mockera, která věži vtiskla novogotickou podobu. Věž - zvonice dosahuje výšky 65,7 m a jsou v ní instalovány tři zvony - největší Jindřich (3350 kg), odlitý roku 1680, nejstarší Maria (500 kg) z roku 1518 a Domink (1000 kg) z roku 1850. Od roku 2001 hostí Jindřišská věž ve svém kabátě železobetonovou desetipatrovou vestavbu, která se nikde nedotýká původního zdiva. V současnosti je ve věži umístěno Muzeum pražských věží, výstavní prostory, restaurace a kavárna. Z nárožních věžiček (10. patro) se skýtá krásná vyhlídka na starou Prahu. V roce 2003 byla do podkroví věže instalována zvonkohra s 10 zvony pro vnitřní poslech (1100 melodií).

Půjdeme dále po trase tramvaje a na rozcestí tramvajových spojů se dáme doleva. Přejdeme křižovatku u Masarykova nádraží a za ním se dáme vpravo. Podejdeme silnici a před námi se objeví bílá budova v níž je Muzeum hlavního města Prahy.

Obrazek Obrazek

Muzeum hlavního města Prahy. Hlavní budova muzea je architektonickým objektem zapsaným v seznamu kulturních památek České republiky. Byla postavena přímo pro Museum královského hlavního města Prahy v letech 1896 až 1898 v novorenesančním slohu podle návrhů architekta Antonína Balšánka. V muzeu jsou umístěny expozice Historická Praha (dějiny města a jeho obyvatel od pravěku do r. 1784) a Langweilův model Prahy z let 1826 – 1834 (unikátní a nejatraktivnější exponát muzea).

Praktické informace:

Národní muzeum

Otevírací doba:

V. – IX./Po – Ne/ 10.00-18.00
X. – IV./Po – Ne /09.00-17.00

Expozice:

1.okruh Paleontologická , antropologická, zoologická,mineralogická a osteologická expozice   Základní vstupné: 120 Kč
Snížené vstupné: 70 Kč
Rodinné vstupné: 150 Kč

Pozn.: Každé první úterý v měsíci zavřeno (sanitární den)

Jindřišská věž

Otevírací doba :

I. - XII. / Po - Pá / 9.00 - 19.00, So, Ne, Sv / 10.00 - 19.00

Expozice:

1.okruh Vyhlídka na Prahu , zvonkohra
Základní vstupné : 75 Kč  Snížené vstupné : 45 Kč/ 25 Kč Rodinné vstupné : 150 Kč (2+2)

Muzeum hlavního města Prahy

Otevírací doba:

I. – XII./Út-Ne/9.00-18.00

Expozice:

1.okruh  Historická Praha a Langweilův model Prahy
Základní vstupné: 80 Kč
 Snížené vstupné: 30 Kč,
Rodinné vstupné: 160 Kč

Pozn.: Každý první čtvrtek v měsíci vstup za 1 Kč – otevřeno do 20.00

TZ:

 Obrazek                                               

ObrazekObrazek

Obrazek